Jednoho podzimního dne jsem dostala email:
„Ráda bych se k Vám objednala s naší dcerkou. Zjistili ji zpomalený psychomotorický vývoj a poslali nás na rehabilitaci. Dcera se v roce pouze asymetricky plazí a odmítá jakékoliv šikmé sedy, vyhoupnutí na kolínka, pérování… . Když cvičíme, neskutečně u toho pláče, a tak chceme zkusit něco jiného. Jde mi o to, že pokud by tam byla opravdu nějaká blokáda, tak byste ji dokázala odstranit? Neupínám se k tomu, možná tam vůbec nic není, ale nepřijde mi normální, že se vyhýbá tolika jednoduchým pohybům a neskutečně pláče v naprosto jednoduchých pozicích – šikmý sed – a jakoby nic nedotahuje do konce. „
S paní jsem se přepojila, zjistila další podrobnosti a domluvila s ní termín. Potkaly jsme se, ukázaly a vysvětlily vše potřebné. Na závěr setkání jsem holčičku manuálně ošetřila. Jako reakci na písemné shrnutí konzultace, jsem hned v ten večer dostala tuhle zprávu:
„Ještě jednou MOC děkuji za dnešní setkání. Mám toho samozřejmě plnou hlavu a moc nevím, čím začít dřív, ale hodně mě oslovila ta intenzivní hipoterapie.“
Pár dní po osobní konzultaci a dalších zodpovězených otázkách:
„Malá je v pohodě, celý víkend jsme ji u babičky cepovali a pořád něco přelézala. Přijela jsem zpátky do domů a na první dobrou mi přelezla nízké šprusle na postýlce (taková ta poloha že dáš jednu stranu postýlky dolů, ale cca 20 cm tam zůstane, aby nespadla). Trochu častěji jde na kolínka a péruje a někdy i nakročí tu levou nohu při plazení. Takže spíš pozitivní. Při tom přelézání jde krásně na napnuté ruce, ale jak překážku přeleze, hned jde na ty lokty a zbytek těla tam „sjede“…“
1,5 měsíce od 1. setkání:
„Dlužím ti odpověď a moc se omlouvám, že mi to tak trvalo! Nebudu to asi moc rozepisovat, ale ona konečně leze!!! Nevím, co všechno k tomu pomohlo, ale chtěla bych ti MOC MOC poděkovat za úžasná doporučení a pomoc, protože jsem už byla opravdu zoufalá. Začala lézt přesně před 14 dny, tedy v 13,5m. S tím automaticky přišel krásný sed a k tomu i šikmé sedy. Vše najednou! Absolvovali jsme 2 intenzivní víkendy hipoterapie (kdy na tom druhém už lezla) a nyní jsme na plavacím pobytu. A já jsem prostě nadšená. Udělala za 3 dny ve vodě markantní skok, ale úplně mega! Jen jsem se měsíc nezastavila a fakt padala na hubu 😀 Vše jsem proste věnovala malé a vyplatilo se.“
3 měsíce od 1. setkání:
„Máme se krásně! Malá leze jako o závod, obchází nábytek a je krůček od samostatného prvního kroku do prostoru.„
Děkuji rodině holčičky za důvěru a velké odhodlání posunout se vpřed. Korespondence i video je zveřejněno s jejím souhlasem
Potřebuješ pomoc s vývojem děťátka? Napiš nebo zavolej, domluvíme se. Zázraky se dějí.